Facebook, Myspace a Twitter narušují náš pocit soukromí, ale taková je současná situace, způsob, kterým myslíme, a naše hranice tvořivosti, které otvírají některé vzrušující možnosti.

Dokumentování vlastní osoby se stalo oblíbenou činností, která má mnoho podob. Není to tak dávno, co bychom si vedli deník nebo vytvářeli autoportrét. Jiné činnosti, například sbírání předmětů nebo psaní písní, patřily do jiných kategorií jako „koníčky“ nebo „sebevyjádření“. Všechno bylo jasné, a díky tomu jasně vymezené.

Dnes znamená zaznamenávání našeho života sdílení zkušeností, sebevyjádření a přizvání lidí do naší osobní zóny; ale jeho dopady sahají mnohem dále. Facebook, Myspace, Twitter a myriády blogu˚ umožňují lidem vytvářet osobní prostředí nebo představu o sobě a sdílet ji se světem. Tato kultura předvádění „kdo jsem“ přešla do fyzického světa a ovlivnila to, jak se prezentujeme prostřednictvím našich domovů. Skutečnost, že jsme odpovědní za naše vlastnoručně vytvořené prostředí, probouzí naši tvořivost. Jestliže neumíte kreslit, ale rozhodli jste se přesto ilustrovat svůj blog, žádný umělecký ředitel vám nemůže zabránit zveřejnit vaše technicky nedokonalé, ale vysoce zábavné kresby. Totéž platí o předvádění vaší sbírky autíček z 60. let a rozhodnutí vytvořit pro ně miniaturní garáže. Ať se to někomu líbí nebo ne, je to vaše vyjádření.

Barevná paleta je odrazem estetiky blogu˚ a sociálních médií a bizarnosti, která je výsledkem vysoce osobního vkusu a zálib. Je to rovněž dokonalá paleta: vyvážená, hřejivá a okouzlující, ale nikoli příliš nostalgická. Jsou v ní náznaky sulfátového papíru a lepenky a mnoho veselých, a přesto vyzrálých pastelových barev. Barev, které mají rádi Ray a Charles Eames: moderních, ale vždy mírně degradovaných, a nikoli mainstreamových.